Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Gerhard Richter
Hyperrealismus (Fotorealismus)  
Abstraktní expresionismus  
Pop Art  
Color Field Painting  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
Oficiální stránky Gerharda Richtera
Archiv Gerharda Richtera, Drážďany
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1932, Německo, 

Německý malíř Gerhard Richter se narodil 9. února 1932 v Drážďanech, vyrůstal pod vlivem válečných událostí hitlerovského Německa. Jeho otec Horst Richter byl učitelem, jeho matka Hildegaard byla dcerou známého pianisty a vždy podporovala svého syna v jeho uměleckém snažení. V roce 1934 se jeho rodina přestěhovala na venkov, do malého městečka Reichenau v Sasku a poté do ještě menší vesničky Waltersdorf.

Richterův otec byl členem nacistické strany, po vypuknutí války byl mobilizován a vězněn Američany na západní frontě, po návratu z války v roce 1946 mu jako bývalému nacistovi nebylo povoleno opět učit. I malý Richter byl zapleten s nacisty, byl členem Hitler Jugend, nicméně výchova jeho matky v duchu Goetheho a Wagnera ho ušetřila od barbarství nacistické ideologie.

V roce 1945 Richter na gymnáziu propadl z matematiky a tak se souhlasem matky odešel na učiliště, kde se učil povinnou ruštinu, stenografii a účetnictví. Spřátelil se také s místním malířem, ke kterému chodil také do temné komory, kde se naučil vyvolávat fotografie. Zajímal se také o kreslení a malování a nakonec se rozhodl stát se malířem. V roce 1948 odešel z domova do Žitavy, kde bydlel v učňovském internátu a sháněl práci. Ucházel se o místo lesníka, zubního technika i grafika, ale štěstí se na něj usmálo až při nabídce malovat plakáty pro komunistickou stranu Německé demokratické republiky. Brzy poté byl najat jako malíř nápisů a divadelních kulis, což mu konečně poskytlo dost prostoru pro jeho vlastní umělecké vyjádření. Richter na této pozici bohužel nevydržel dlouho, byl vyhozen, protože odmítal v divadle dělat také různé podřadné práce.

V roce 1950 se Richter ucházel o přijetí na Akademii v Drážďanech, nicméně byl odmítnut. O rok později pak podal přihlášku znovu a byl přijat, patrně proto, že předtím maloval propagační stalinistické plakáty a zapojil se i do různých socialistických organizací, což bylo tehdy k přijetí na školy žádoucí. Akademie byla v té době jakousi základnou tradicionalismu, kombinovaného s komunistickou ideologií, a tak Richter hledal únik ve studiu starých mistrů – Rembrandta, Dürera a Velázqueze. Komunisté rovněž měli, stejně jako Hitler, jisté výhrady k německému expresionismu, s čímž Richter nesouhlasil. Už v době studií si Richter začal vést svůj Atlas – sbírku různých obrázků a fotografií, která se stala jakýmsi průvodcem po jeho minulosti a nekonečnou inspirací pro jeho tvorbu.

První významnější Richterovou zakázkou byla nástěnná malba pro museum hygieny v Drážďanech, kterou vytvořil v roce 1958. Jednalo se tehdy o poněkud tendenční ideologickou tématiku, nicméně Richter se zakázky zhostil s nadšením a do obrazu přidal i své prvky. Po Richterově emigraci byla jeho nástěnná malba přemalována.

Richterovi bylo jako známému umělci povoleno cestovat do západního Německa, kde v roce 1959 v Kasselu navštívil výstavu Documenta 2, kde uviděl díla Lucia Fontany a Jacksona Pollocka, jež na něj měla svou nespoutanou svobodou projevu obrovský vliv – Richter se později zmínil, že právě tyto obrazy byly hlavním důvodem, proč odešel z Německé demokratické republiky. Po Dokumentě 2 trvalo Richterovi ještě dva roky, než odešel z východního Německa.

V červnu 1961 Richter navštívil Moskvu a Leningrad, jeho vlak se vracel přes západní Berlín, kde si uložil svoje zavazadla. Vrátil se do Drážďan, prodal všechen svůj majetek a požádal jednoho svého přítele, aby ho odvezl do Berlína. Do západního Berlína pak přejel metrem.

Po svém odchodu do západního Německa se Richter dal zapsat na Staatliche Kunstakademii v Düsseldorfu, kde získal dvouleté stipendium. V roce 1963 Richter společně se Sigmarem Polkem a Konradem Luegem (později Fischerem) založil uměleckou skupinu Kapitalistischen Realismus. Jejich nové pojetí umění bylo založeno na pop artu a jeho světě reklam, reagovalo na vznik pop artu v Anglii a USA. Název tohoto hnutí byl také reakcí na tzv. socialistický realismus, umění prosazované hlavně v zemích sovětského bloku, ke kterému se Richterovo sdružení stavělo v opozici. Richterův kapitalistický realismus rovněž nastavoval zrcadlo konzumerismu západního kapitalismu.

První Richterova samostatná neoficiální výstava se konala v roce 1963 v Mobelhausu Berges v Düsseldorfu, další pak o rok později v Galerii Schmela v Düsseldorfu. Přinesly mu uznání kritiky, Richter na nich vystavil svoje obrazy založené na fotografiích, které zvláštním způsobem rozmazával. Jeho ‘rozmazané’ malby byly velmi podobné realitě, nicméně obsahovaly také zajímavý prvek nostalgie a intimity, jako by se jednalo o dávné vzpomínky. Následně Richter dále vystavoval v mnoha dalších evropských muzeích, na počátku 70. let 20. století začal vystavovat také ve Spojených státech, jeho první americká výstava se konala v roce 1973 v Reinhard Onnasch Gallery na Manhattanu. V roce 1972 Richter reprezentoval Německo na bienále v Benátkách, v tom samém roce vystavoval na výstavě Documenta v Kasselu, kde následně vystavoval také v roce 1977, 1982 a 1987.

Richterova tvorba je definována jeho snahou o zobrazení skutečnosti co nejvěrnějším způsobem. Richter je nesmírně všestranným a různorodým umělcem, často se pohybuje v oborech hyperrealismu i abstrakce. Richter s oblibou kombinuje techniky malby i fotografie a stále hledá a objevuje nové výrazové prostředky. Vytváří fotografické malby s nejmenšími detaily, které se snaží vyhotovovat s vytříbenou precizností. Často pracuje na výrazně abstraktních dílech, které jsou převážně monochromatické nebo založené na spektru barev. Vytváří také figurativní díla ze svých soukromých fotografií, ale i z obrázků z novin.

Tematicky se Richter snaží vytvořit abstraktní obrazy, které jsou odpovědí na jakékoliv násilí a nesvobodu a které vypovídají o smrti, bolesti a vzpomínkách. Vyvolávají smutek a zoufalost i melancholické pocity, zobrazují Richterovu touhu po svobodě myšlení i sebevyjádření, které se mu nedostávalo nejdříve v jeho dětství v hitlerovském Německu a později v komunistické Německé demokratické republice.

Jako fotorealista Richter chtěl, aby se jeho malby co nejvíce podobaly fotografiím a objevoval tak nové směry v pojetí realistického malířství. Na rozdíl od ostatních malířů hyperrealismu, kteří se zabývali pečlivým zachycením reality, byla pro Richtera více důležitá přímo sama problematická realita a výběr témat. Vedle hyperrealistických maleb také tento plodný malíř vytvářel jednobarevná abstraktní plátna, která vyzařovala smutek, zoufalost a beznaděj.

Richter se věnoval i pedagogické činnosti – byl hostujícím profesorem na Hochschule für Bildende Künste v Hamburku a na Nova Scotia College of Art and Design University v Halifaxu v Kanadě. V roce 1971 se stal řádným profesorem na Akademii v Düsseldorfu, kde působil do roku 1983. Richter vydal celou řadu katalogů, monografií a spisů o svém umění, ve kterých seznamoval čtenáře se svými inspiracemi a původem svých maleb.

V srpnu 2007 bylo v katedrále v Kolíně nad Rýnem odhaleno Richterovo vitrážové okno, vysoké dvacet metrů, s plochou sto třinácti čtverečních metrů. Toto okno je jakousi abstraktní koláží skládající se z 11.500 čtverečků různých barev, které naprogramoval počítač. Richter toto okno daroval katedrále zdarma, nicméně s uznáním církevních autorit se nesetkal – kolínský kardinál arcibiskup Joachim Meisner se odhalení neúčastnil a prohlásil, že práce podobné kompozice by se spíše hodila do mešity.

V roce 1957 se Richter oženil se svou první manželkou Marianne Eufinger, se kterou měl v roce 1966 dceru Betty. V roce 1982 se oženil se sochařkou Isou Genzken. V roce 1995 se Richter znovu oženil se Sabine Moritz, se kterou měl v tom samém roce syna Moritze a v roce 1996 dceru Ellu Marii.

Richter žije a tvoří v Kolíně nad Rýnem.


Konečná verze – 14. 2. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate