Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělci:

 Pop Art


Artschwager, Richard
Basquiat, Jean-Michel
Blake, Peter
Caulfield, Patrick
César
Davis, Stuart
Dine, Jim
Fischl, Eric
Gilbert a George
Hamilton, Richard
Haring, Keith
Hockney, David
Indiana, Robert
Johns, Jasper
Johnson, Ray
Jones, Allen
Kitaj, Ronald Brooks
Koons, Jeff
Lazkano, Jesús María
Lichtenstein, Roy
Morley, Malcolm
Oldenburg, Claes
Polke, Sigmar
Rauschenberg, Robert
Richter, Gerhard
Rivers, Larry
Rosenquist, James
Ruscha, Ed
Saville, Peter
Smithson, Robert
Tamayo, Daniel
Treviño, Jesse
Venturi, Robert
Warhol, Andy
Díla:
žádná díla nezadána
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  

Pop-art se zrodil uprostřed 50. let 20. století ve Spojených Státech jako reakce mladých výtvarníků na změny v poválečné společnosti. Předchůdci pop artu byli již ve 20. letech 20. století Charles Demuth a Stuart Davis, kteří ve svých tehdejších dílech využívali populární reklamní design a americké komerční výrobky. Stejným způsobem jako ve Spojených státech se pop art projevil i v britském umění. Pop art neměl žádnou výraznou strukturu ani program a umělci pop artu nepořádali žádné velké skupinové výstavy, nicméně jejich umění mělo mnoho jednotících prvků i myšlenek.

Americká kultura padesátých let hýřila neony reklam, tajemnými dobrodružstvími Supermana, hvězdnou slávou JFK i Marilyn Monroe, člověk byl jako nebránící se oběť zahlcován miliony podnětů z šílené jízdy kolotočem Ameriky. V umění této doby proto nemělo smysl hledat pocity, právě tak jako v běžném bezvýznamném scénáři života člověka šedesátých let. Pop art hledal kontakt umění s tímto světem, snažil se tisícerým opakováním vytvořit v konzumní duši amerického diváka nezapomenutelný pocit sounáležitosti a porozumění. Svůj domov našel americký pop art v zářivém New Yorku.

Pop art otevíral umění běžným lidem, se svými jednoduchými a otevřenými díly nebyl nijak složitý či hluboce duchovní jako abstraktní expresionismus. Popularizoval jinak elitářské umění, zdůrazňoval kýčovitost a barevnost obyčejna, byl vírou v ironii i moc image.


Konečná verze – 9. 6. 2009



Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate