Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělci:

 Mykénské umění


pro tento směr nemáme žádného umělce

Díla:
žádná díla nezadána
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  

Mykénská kultura byla bohatou a zajímavou starověkou kulturou, která trvala zhruba od roku 1600 do roku 1100 před naším letopočtem na Peloponéském poloostrově, přibližně devadesát kilometrů jihozápadně od Atén. Z mykénské civilizace se zachovaly především chrámové haly a hrobky. V hrobkách králů se našlo obrovské množství zlata, hlavy králů byly přikryty maskami z tepaného zlata, jejich těla byla pokryta zlatými deskami a kolem jejich rakví bylo shromážděno nepřeberné množství zlatých šperků a zbraní.

Úplně první vykopávky byly v Mykénách vedeny v roce 1841 řeckým archeologem Kyriakosem Pittakissem, který objevil Lví bránu. Další vykopávky byly v roce 1874 vedeny Heinrichem Schliemannem, který věřil, že najde historické památky na základě Homérových eposů Ilias a Odyssea o Mykénách jakožto sídle krále Agamemnona, který vedl Řeky v Trojské válce. Jeho domněnky se potvrdily a Schliemann v Mykénách objevil několik nádherných královských hrobů, svědků dávno ztracené civilizace. Schliemann v jedné z hrobek také našel lidskou lebku, zakrytou zlatou posmrtnou maskou. Po jejím spatření prohlásil: ‚Díval jsem se do tváře Agamemnona.‘ Celá akropolis pak byla odkryta v roce 1902 a byly zkoumány i přilehlé oblasti.

Mykéňané byli zdatnými obchodníky a řemeslníky, se svými výrobky obchodovali po všech větších městech na Peloponésu a svoje zboží vyváželi také na Krétu. Právě kontakt s minojskou kulturou na Krétě znamenal zajímavý rozvoj mykénské kultury a jejího umění. Mykéňané vyráběli a obchodovali s broušenými kameny, šperky, vázami, ale také s olivovým olejem a vínem. Kvůli své poloze na Peloponésu byli Mykéňané také dobrými válečníky.

Typickou stavbou Mykén byl takzvaný megaron, který byl svou nevšední konstrukcí předobrazem pozdější řecké chrámové architektury. Megaron byl malý chrám se sloupovou halou, předsíní a hlavním freskami dekorovaným prostorem s obětištěm uprostřed a sloužil k náboženským účelům. Mykéňané však stavěli i mnohé stavby vojenského významu – pevnosti, mosty i obranné hradby, ve kterých používali masivní kamenné bloky. Tyto hradby byly tak působivé, že lidé v dalších generacích věřili legendám, že byly vystavěny jednookými obry Kyklopy. Mykéňané znali promyšlený systém kanalizace i zavodňování.

Mnohé z mykénského náboženství se zachovalo v náboženství klasického Řecka, mykénští bohové byli součástí pantheonu řeckých božstev, nicméně není možné určit do jaké míry. Mykénské náboženství mělo celou řadu mocných nebeských bohů, kteří ovládali přírodu a její jevy i osudy lidí. Mykéňané převzali také minojské bohyně, které zapojily do svých bohatých legend. V mykénském náboženství byly bohům přinášeny oběti a existují i důkazy, že se jednalo i o oběti lidské – například Homér píše o tom, jak mykénský král Agamemnon obětoval svoji dceru Ifigeneiu, a i další příběhy trojských hrdinů vyprávějí o lidských obětech.

Mykénská kultura sama o sobě zanikla kolem roku 1250 před naším letopočtem, žila však díky uprchlíkům z Mykén, kteří utekli před dobyvačnými kmeny Dórů do Atén.


Konečná verze – 9. 6. 2009



Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate