Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělci:

 Mezopotámie


pro tento směr nemáme žádného umělce

Díla:
žádná díla nezadána
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  

Mezopotámie bývá považována za kolébku dějin, její civilizace vznikla přibližně 3500 let před naším letopočtem a trvala zhruba do roku 1600 před naším letopočtem. Označení Mezopotámie bývá používáno pro úrodné nížiny mezi řekami Eufrat a Tigris, tedy na území dnešního Iráku a Sýrie. Název této oblasti má svůj původ v řečtině: mesos – mezi a potamos – řeka, tedy země mezi dvěma řekami, Meziříčí. Mezopotámii obývaly dva národy – Sumerové (lid asijského původu) a Akkadové (semitského původu).

Nejstarším městem Mezopotámie bylo Eridu, které bývá často považováno za místo, kde byla biblická Rajská zahrada. V městě Eridu také stál nejstarší chrám světa, který byl postaven kolem roku 5000 před naším letopočtem. Přibližně ve stejném období byly založeny i další městské státy – Ur, Lagash, Nippur a Kish. Tyto městské státy byly ovládány králem-knězem. Král byl původně volen lidem, později se však jeho titul stal dědičným. Rané období dynastií skončilo kolem roku 2600 před naším letopočtem, kdy velká ničivá povodeň zaplavila většinu městských států. Tato povodeň bývá považována za onu Starozákonní Noemovu potopu světa.

Po velké potopě kolem roku 2350 před naším letopočtem byly panovníkem Sargonem z Akkadska sjednoceny původně rozdrobené říše Akkadů a Sumerů. Sargon byl považován za prvního velkého panovníka, vládl celých 56 let a vedl dobývání většiny území Mezopotámie. Jeho říše byla však kolem roku 2000 před naším letopočtem dobyta kmeny Babylóňanů, kteří vtrhli do Mezopotámie ze severních zemí Nimrodů (dnešní severní Irák). Nejznámějším babylónským králem byl bezpochyby Chamurappi (kolem 1792 až 1750 př. n. l.), který zbudoval hlavní město Babylón, největší město světa své doby. Chamurappi také sepsal první zákoník v dějinách lidstva, který obsahoval 282 zákonů založených na principu msty, ne spravedlnosti. Zákony také nebyly stejné pro různé společenské vrstvy.

Společenské vrstvy obyvatel Mezopotámie byly podobné jako ve všech jiných raných civilizacích: Nejvyšší vrstva se skládala ze šlechty, kněží, vládních úředníků a válečníků, obchodníci a majetnější občané tvořili střední svobodnou vrstvu. Většina obyvatelstva však byli sluhové a otroci, kteří byli odpovědni za vykonávání všech ručních prací. Sumerská společnost byla matriarchální a ženy měly vysoce respektované místo ve společnosti.

Jednotící a dominantní silou mezopotámské společnosti bylo náboženství, založené na mnohobožství, uctívání zvířat a bohů s mnoha tvářemi. Většina sumerských božstev byla krutá a nelítostná. Sumerové pevně věřili v posmrtný život, každý člověk podle nich měl ducha, který ho neustále následoval. Ke kontrole společnosti kněží užívali předpovídaní budoucnosti, věštění, astronomii a dokonce i chrámovou prostituci. Nejznámějšími bohy byli Enlil, vládce bohů a pán vzduchu a větru; Anu, bůh oblohy, a Ištar, bohyně lásky a plodnosti, ve Starém Zákoně zmiňována jako Babylonská nevěstka.

Sumerská společnost byla zachráněna před úplným zapomněním archeologickými vykopávkami v městě Mari v 19. století. Tehdy se našly starověké knihovny plné tisíců hliněných destiček popsaných klínovým písmem, pohřbené hluboko pod troskami dávných měst. Hliněné destičky byly obyčejně jen vysušené sluncem a skladovány na dřevěných policích v knihovnách. Když dobyvačné kmeny pustošily Sumerská města, často jen vykradly hodnotné poklady a cennosti. Hliněné destičky pro zloděje však neměly žádnou cenu a tak dobyvatelé knihovny pouze zapálili a nechali bez povšimnutí a vlastně tak neúmyslně hliněné destičky vypálili a zachovali na celá tisíciletí.

Sumerské písmo – klínopis (cuneiform) – bývá považováno za první psaný jazyk. Používala se hliněná destička, na kterou se psalo trojúhelníkovou násadkou, stilusem. Sumerské písmo bylo rozluštěno v roce 1838 Sirem Henrym Rawlinsonem po nálezu tzv. Behistunské desky na území dnešního Iránu.

Sumerská literatura byla téměř vždy nábožensky nebo historicky orientována. Za největší literární dílo před Starým Zákonem bývá všeobecně považován Epos o Gilgamešovi. Styl eposu Sumerů byl podobný stylu Starého Zákona a epika všeobecně vypovídala především o hrdinských činech velkých králů a panovníků.

Sumerské umění a architektura byly především ornamentálního rázu, většinou pro použití v náboženství. Sumerové však také vytvořili důmyslný systém stok, odvodňovacích potrubí a dokonce i splachovacích toalet, aby tak zbavili svá města nežádoucího odpadu a nezdravých podmínek bažin a mokřin.

Zdrojem většiny současných vědomostí o kultuře Sumerů jsou archeologické vykopávky a bádání Sira Leonarda Woolleye ve 20. letech 20. století. Sir Woolley pracoval především ve městě Ur, kde objevil velikou stupňovitou pyramidu s chrámem na vrcholku – ziggurat. Ziggurat byl dominantou města, byl postaven z vysušených cihel a sloužil jako náboženské a vládní středisko. I když většina měst měla velmi jednoduchou strukturu, sumerská budova zigguratu byla jednou z prvních největších architektonických počinů světa. Město Ur bylo také známo jako domov biblického Abrahama.

Dalším významným nalezištěm bylo město Babylon, ze kterého se zachovala hlavně Procesní cesta a Ištařina brána, vyzdobená mozaikami lvů a býků z glazovaných cihel. Nejznámější stavbou Babylona však byla Babylonská věž, chrám boha Marduka. Věž byla vystavena na 33 metrů vysoké podezdívce, její strana měřila až 250 metrů. Věž stála ještě v roce 458 před naším letopočtem, avšak stejně jako visuté zahrady Semiramidiny (jeden z divů světa) se do naší doby nezachovala.

Sumerské vědecké objevy měly nepochybně vliv a důležitost pro moderní svět. Sumerové vynalezli kolo už přibližně kolem roku 3700 před naším letopočtem. Vytvořili matematický šedesátkový systém, který se stal základem pro měření času v moderním světě. Formulovali rané koncepty v algebře i geometrii, užívali systém vah a měřidel, který sloužil starověkému světu až do římské doby. Sumerové se také zajímali o astronomii, změřili a zmapovali mnohá souhvězdí a planety.

Sumerská civilizace zanikla kolem roku 1600 před naším letopočtem, kdy bylo údolí Eufratu a Tigridu dobyto kmeny Chetitů.


Konečná verze – 9. 6. 2009



Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate