Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělci:

 The Group of Seven – Canadian Group of Painters


Carmichael, Franklin
Carr, Emily
Casson, A.J.
FitzGerald, Lionel
Harris, Lawren S.
Holgate, Edwin
Jackson, A.Y.
Johnston, Frank
Lismer, Arthur
MacDonald, J.E.H.
Thomson, Tom
Varley, Fred
Díla:
žádná díla nezadána
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  

The Group of Seven (Sedma) byla skupina kanadských malířů, tvořících přibližně v letech 1920 až 1960. Tito malíři malovali především krásy kanadské divočiny, kterou velmi milovali a obdivovali. Malíři Sedmy se ve své tvorbě původně inspirovali tvorbou Toma Thomsona, který byl jakýmsi jejich duchovním otcem, který však nicméně k jejich uměleckému sdružení nikdy nepatřil. Thomson zemřel ještě před založením této skupiny – v roce 1917 bylo jeho plovoucí tělo nalezeno v Canoe Lake v parku Algonquin v Ontariu, pitva později prokázala, že zemřel následkem úderu do hlavy a neutopil se, protože v jeho plicích nebyla voda.

Sedma měla původně sedm členů: Franklin Carmichael (1890 – 1945), Lawren Harris (1885 – 1970), A.Y. Jackson (1882 – 1972), F.H. Johnston (1888 – 1949), Arthur Lismer (1885 – 1969), J.E.H. MacDonald (1873 – 1932), F.H. Varley (1881 – 1969). Počet členů Sedmy se stále měnil, někdy jich bylo pouze šest a někdy také více, umělci rovněž na svoje výstavy zvali umělce mimo skupinu. Tito pozvaní umělci nemuseli být přímo krajináři, daleko více jim záleželo na tom, aby svým uměním obohacovali a reprezentovali kanadské umění. V roce 1933 byla skupina rozpuštěna, nicméně byla takřka vzápětí znovu zformována pod jménem Canadian Group of Painters. Sdružovala však mnohem více umělců z celé anglicky mluvící části Kanady a dnes je považována za jakousi národní kanadskou malířskou školu. Ve své ranné tvorbě byla Sedmou inspirována také Emily Carrová, která se se svými obrazy rovněž zúčastnila jejich výstav, což bylo pro ženy malířky v té době velmi neobvyklé.

Vliv Sedmy na kanadské umění je zcela výjimečný, Sedma dokázala Kanadě nejen ukázat krásu tamní přírody, ale také dodat hrdost na vlastní autentické kanadské umění. V době, kdy Sedma vznikla, ze všech prodaných obrazů v Kanadě tvořily obrazy kanadských autorů pouhá dvě procenta a mít na stěně obraz kanadské přírody se považovalo za nedostatek vkusu, protože kanadské umění bylo údajně ve srovnání s evropským uměním zcela podřadné. Rovněž veřejnost nepřijímala kanadské umění nijak nadšeně – když v roce 1926 zakoupila National Gallery of Canada v Ottawě obraz Arthura Lismera Zářijová bouře, byly uspořádány protesty proti plýtvání veřejných peněz za ‚nejhnusnější umění, které kdy bylo vystaveno v našem čistém městě‘ a za ‚divné ohavné obrazy příčící se přirozenosti namalované uměleckými zvrhlíky‘. Obraz Lawrena Harrise Bobří močál v Algomě, který namaloval v roce 1920, vyvolal dokonce takovou nevoli, že jeden obchodník požádal vládní úředníky o to, aby obraz nebyl ukazován v zahraničí, protože by mohl nepříznivě ovlivnit přistěhovalectví. Je s podivem, že obrazy kanadských malířů byly veřejností tak nadšeně zavrhovány – ač byly vytvořeny v době, kdy v Evropě vznikala první abstraktní díla, malovali kanadští malíři podle akademických tradic původního impresionismu a jejich díla neobsahovala žádné pobuřující moderní prvky. I když malířský styl Sedmy byl evropský, jejich témata byla výhradně kanadská.

Dnes je Sedma a potažmo i Canadian Group of Painters považována za národní školu, její umění reprezentuje národní hrdost Kanaďanů na jejich umění a krásu jejich země.


Konečná verze – 9. 12. 2007



Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate