Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělci:

 Suprematismus


Giacometti, Alberto
Lissitzky, El
Malevich, Kazimir
Popova, Ljubov
Díla:
žádná díla nezadána
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  

Suprematismus vznikl v roce 1915 v tehdejším Rusku jako umělecké hnutí zaměřující se na základní geometrické tvary. Jeho hlavním teoretikem i umělcem byl Kazimir Malevič, který právě v jednoduchosti strohé geometrie dokázal najít zcela nový přístup k abstrakci. První výstavou suprematismu byla výstava 0.10, která se konala v roce 1915 v Petrohradě a na které Malevič poprvé vystavil svoje abstraktní experimenty, přičemž hlavním obrazem výstavy byl jeho obraz Černý čtverec na bílém pozadí, který dokonale vyjadřoval jeho inovativní myšlenky.

V roce 1915 byla založena skupina Supremus, která v sobě sdružovala mnohé nadějné mladé ruské umělce. Tato skupina se pravidelně scházela k debatám o umění a možnostech suprematismu ve všech oblastech kultury. Myšlenky suprematismu v mnohém splývaly s konstruktivismem a především jeho funkcí v propagandě a průmyslovém i interiérovém designu, kterou prosazovala hlavně Ljubov Popova a El Lissitzky, který oba směry propagoval také v zahraničí a hlavně skrze Bauhaus.

Cílem suprematismu bylo očistit umění od předmětného vnímání reality, docílit čistých uměleckých pocitů forem a barev a najít cestu k ‚bezpředmětnému světu‘ (Die Gegenstandlose Welt), jak hlavní mluvčí suprematismu Malevič nazval svou teoretickou knihu vydanou v Mnichově v edici Bauhausu v roce 1927. Toto umění se vyznačovalo výlučným užíváním strohého geometrického jazyka s představou světa bez předmětů, osvobozeného od gravitační síly a pozemských podmínek. Jeho tvary působily nehmotně, jakoby směřovaly přes rám obrazu dál do nekonečna, dosažení čehož bylo dávnou Malevičovou touhou.

Legendárním se stal Malevičův obraz ‚Černý čtverec na bílém pozadí‘, který byl první výrazovou formou pocitů nevázaných na předměty. Vše, co tradiční svět miloval a obdivoval, bylo potlačeno do krajních mezí nulového bodu abstrakce – černý čtverec představoval pocit, bílá plocha nic. Absolutní konec všech abstrakcí však znamenal Malevičův obraz ‚Bílá na bílé‘, ve kterém suprematismus dosáhl naprosté dokonalosti vyjádření a harmonie a další pokračování v suprematistické tvorbě by bylo v Malevičově názorové ideologii krokem zpět. Malevič následně kapituloval a vrátil se k figurativnímu umění.

Malevič věřil, že po smrti Lenina a Trockého se bude sovětské umění dále vyvíjet k modernismu a abstrakci. Po nástupu Stalina k moci v roce 1924 však pro Maleviče přišlo kruté vystřízlivění – Stalin a jeho režim prosazovali jednoduché propagační umění, které by apelovalo na soudružské city dělníka, a zavrhovali jakékoliv abstraktní umění, které považovali za nesrozumitelné a buržoazní. Mnoho Malevičových obrazů bylo následně zabaveno a Malevič dostal zákaz malovat a vystavovat svoje abstraktní díla.

Z Malevičovy knihy Die Gegenstandlose Welt, vydané v Mnichově v edici Bauhausu v roce 1927:
‚Když jsem se v roce 1913 ve svém zoufalém pokusu osvobodit umění od balastu objektivity uchýlil k čtvercové formě a vystavil obraz, který se neskládal z ničeho jiného než černého čtverce na bílém poli, kritici i publikum si povzdychli: ‚Vše, co jsme milovali, je nyní ztraceno. Jsme v poušti… Před námi není nic než černý čtverec na bílém pozadí!‘ I já jsem byl uchvácen jakousi bojácností smíšenou se strachem, když jsem měl opustit ‚svět vůle a myšlenky‘, ve kterém jsem žil a pracoval a v realitě, ve kterou jsem věřil. Ale zářivý pocit osvobození neobjektivity mě dále zatahoval do té ‚pouště‘, kde byly reálné pouze pocity… takže se pocit stal substancí mého života. Nejednalo se o ‚prázdný‘ čtverec, který jsem vystavil, ale spíše o pocit neobjektivity… Suprematismus byl znovuobjevením čistého umění, které se v průběhu času zakrylo nahromaděním ‚věcí‘… Veřejnost však viděla neobjektivitu jako zosobnění úpadku umění a nepochopila evidentní fakt, že pocit zde nabral externí formu…


Konečná verze – 9. 6. 2009



Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate